sobota 15. júna 2013

Jmenuji se X


Orig. název: The Story of X
Autor: A. J. Molloy
Počet stran: 248
Díl: 1
Žánr: erotika, sex

Hodnocení: 4/10










Anotace (Fragment)

Láska, co spaluje. Touha, co ničí...

  Dvaadvacetiletá americká studentka Alex (pro přátele X) přijíždí do Neapole, kde chce získat pro svou práci podklady o italské mafii. Hned první večer se v luxusní kavárně setká s elegantním mužem, který jí naprosto učaruje.
  Marc Roscarrick - potomek šlechtického rodu - je přátelský, pohledný, inteligentní a neuvěřitelně přitažlivý. Kolem něj se však vznáší aura záhadnosti. Atraktivní muž v X probudí dosud nepoznanou touhu. Jeho tajemství je ale pro dívku šokující.
Vztah X s Marcem je možný pouze za jeho podmínek. Dokáže se X vzdát svých přání a podřídit se? Své touze, ohromující přitažlivosti a erotickým tajemstvím, která ji děsí a vzrušují zároveň?

                                                                                                                                                                       

  Upřímně, k této knize mě přivedla čistá zvědavost. Erotický román jsem nikdy v životě nečetl. Blízko k tomu měl titul Pod vlivem úplňku autorky Nancy Gideon, ale nedá se říci, že by se čistě řadil do kategorie erotika a sex. 
  Pojďme se tedy společně podívat, jak na mě kniha zapůsobila.

  Již první strany byly lehkým utrpením. Věty se mi četly příšerně a styl psaní autorky se mi v žádném případě nezamlouval. Na někoho to mohlo působit volně a přirozeně, ale na mě tedy ne. První myšlenka, která mě napadla, byla tato; bez úrovně - naprosto.
  Příběh, jak můžete vyčíst z anotace, začíná v Neapolské kavárně Gambrimus. Dalo by se říci, že začíná a zase končí. Již z prvních okamžiků, kdy dívka pokukuje po zámožném šlechtici, jenž usrkuje svůj šáleček s kávou, je naprosto zřejmé, jak vše dopadne. Samozřejmě, že si bude muset zamilovaný pár během příběhu projít několika překážkami a hrozbami, ale nic dech beroucího opravdu nečekejte.

  Oceňuji, že se autorka snažila vnést do celého příběhu porci mystiky a tajemna, ale nalijme si čistého vína - zůstalo to jen u snahy. Kdyby na jejím místě byl kdokoliv jiný, jehož spisovatelský um se dá nazvat kvalitním, vzniklo by, smím-li být tak troufalý, vskutku skvělé dílo.
  Rituály by měly býti samy o sobě něčím záhadným a tajuplným - vyvolávat v člověku napětí a pocit zvědavosti kombinovaný se strachem. Něco málo o nich vím, jelikož jsem se o takovéto věci dříve zajímal. Proto bylo hrozným zklamáním, že atmosféru autorka naprosto pohřbila. Setkání členů Dionýského kultu bylo nudné, jednotvárné a bez napětí. Vůbec, ale vůbec nebyla vystižena pravá podstata.
  Jak se do toho všeho zamotal Dionýský kult, ptáte se? To je vskutku dobrá otázka a hlavně na místě. Vše souvisí s Marcem, jak jinak. Jeho temné tajemství jej drží v poutech. Poté, co se rozhodne opětovat lásku k Alex, musí však s pravdou ven. Jako člen této sešlosti nemůže být v milostném poměru s někým, kdo členem není. Jedinou možností tedy je, aby se Alex ke kultu připojila.
  To však nese více problémů, než by si dívka myslela. Aby se stala právoplatným členem, musí projít pěti mysterii. Ty jsou naplněné erotickými a krutými praktikami.
  Je vyděšena. Nemůže tomu uvěřit. Z počátku se zdá, že je se vším konec. Po čase ale zjistí, že bez svého Marca nemůže žít (jak dojemné) - miluje ho. Překoná tedy svou nechuť a s mysterii souhlasí.

  Dalším obrovským zklamáním byly hlavní postavy příběhu. Naprosto ničím mě nezaujaly a vyzařovala z nich bezduchost, prostost a jednoduchost.
  Otřelá kombinace mladé a nezkušené dívky s elegantním a v očích ostatních těžce dosažitelným mužem mluví sama za sebe. Jak jsem psal, bylo opravdu velmi jednoduché odhadnout a předvídat děj celého příběhu.
  Když nad tím vším nyní přemýšlím ani se mi nevybavuje, jak hlavní postava Ixka vypadala. U Marca takový problém nemám - vystouplé lícní kosti, bílé a rovné zuby, aristokratický nos, černé kadeře spadající do tváře a precizně vysekané tělo. To samé, jako u Alex, platí i o Jessice, její nejlepší přítelkyni. Barva vlasů, očí - nic.
  Není to tím, že bych byl nepozorným čtenářem. Takhle to jednoduše někdy dopadá, když některé postavy nestojí za nic.

  Abych ale nebyl jen zlým kritikem, který nevidí i to dobré, musím vyzdvihnout častý výskyt italštiny. Tu jsem si vážně zamiloval. Vždy, když jsem na nějaké slovo či větu narazil, s vážným výrazem jsem si vše pečlivě pronesl nahlas. Docela mi to šlo - jsem šikovný. ^o^
 
V jednu chvíli jsem uvažoval o tom, že se začnu základy italštiny učit sám. Nakonec z toho sešlo, ale kdo ví, možná jednou...

                                                                                                                                                                     

  Z toho všeho, co jsem k Jmenuji se X napsal, je více než-li zřejmé, že se jedná o naprostý propadák. Již nikdy od této autorky nebudu nic číst - nikdy. Ten sloh mi leží v žaludku snad ještě teď. Byl otřesný. O erotických momentech ani nemluvě. Tak naivní a přehnané... V příspěvku jsem jim nevěnoval žádnou pozornost, což je asi podivuhodné, když se jedná o erotický román, že?
  Dobře, pár slov k tomu přeci jen napíšu. Sprostá slova a směšné výjevy během sexu byly prostě komediální. Nemohu však jednoznačně napsat, že by erotické momenty nebyly místy vzrušující...

  Hodnotím 4/10 a jsem srdečně rád, že mám tuto recenzi za sebou. Proč? Je to poprvé, co jsem udělil tak málo bodů a dílo proklál ostřím negativní kritiky.

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

1 komentár: